rok 2011

V prosinci pořádal Obecní úřad mikulášské posezení spolu s mylým jarmarkem. Při této příležitosti si děti chodící pravidelně do knihovny připravily krátké pásmo vánočních koled a zimních básniček, zakončené pohádkovými melodiemi, které na zobcovou flétnu zahrál Honza Malíček. Na jarmarku měli občané, mimo rukodělných výrobků zručných spoluobčanů, možnost si zakoupit i knihy z knihkupectví Dona. Toho nebylo využito a pro příští roky se už s prodejem knížek nepočítá.
Než začaly vánoční prázdniny, byla paní knihovnice ještě na besedě ve škole. S prvňáky i druháky si povídala o tom, jak Vánoce prožívali naši předci a jak se liší od dnešního konzumního způsobu slavení.

Listopad jsme zahájili jazykohrátkami, následoval aktivita spíše pro děvčata, výroba náušnic z moosgumi. Paní knihovnice byla na besedě v první třídě ZŠ Brodek u Prostějova. Se začínajícími čtenáři zahájila projekt Už jsem čtenář, kdy během roku proběhne několik setkání nejen nad knihou, které vyvrcholí pasováním nových čtenářů. Den dětské knihy tentokrát připadl na sobotu 26. listopadu. Protože nakonec přišly jen 4 děti, byl program operativně upraven. Povídali jsme si o adventu, něco málo přečetli a u pohádek pak každý nakreslil svou oblíbenou postavu.

První týden v říjnu patří už tradičně knihovnám. Bohužel se paní knihovnice nepodařilo oslovit starší čtenáře, a tak Týden knihoven věnovala dětem. 4. října se malovalo na kameny a šnečí ulity, vlastnoručně nasbírané. O den později se knihovna připojila k Velkému říjnovému společnému čtení - věnované K. J. Erbenovi....Nejprve jsme začali horově, přečetli si baladu z Kytice a pak se podívali na její filmové zpracování. A aby neměly děti ošklivé sny, pokračovalo se už umírněněji, Erbenovými pohádkami. Na řadu přišla i malá dramatizace pohádky Hrnečku vař! a O řepě.
6 října přišly na řadu opět papírové hrátky a v knihovně se skládali papíroví šneci a housenky. Zakončení celého týdne bylo opět v pátek, 7. října, lampionovým průvodem.
V říjnu jsme ještě stihli malý všeobecný kvíz, jehož výsledky raději nebudeme zveřejňovat, vyzkoušeli jsme si qulling, k němuž se časem určitě vrátíme a protože se přiblížila zima, udělali jsme si čepice a šály....sice jen z papíru, ale přesto to bylo fajn odpoledne.

V září jsou všichni po létě odpočatí a i paní knihovnice se s chutí pouští do nové práce. Vyhlašuje novou celoroční soutěž pro dětské návštěvníky knihovny Knihovnickou stezkou, vymýšlí nové aktivity. Hned prvního září se v knihovně vyráběli kofoláčci, děti si tak udělaly svého maskota do školy.
Následující týden musely děti zapojit už i mozkové buňky ve známé soutěži Město, jméno, zvíře, věc a o týden později si mohly udělat stojánek na tužky nebo draka jako dekoraci. 27. září přišla do knihovny předčítat paní Tesárková z první knihy Harryho Pottera a 29. září byla nachystaná pexesománie. Aby nebyl nikdo ve výhodě, koupila paní knihovnice 3 zbrusu nová pexesa, která dala zabrat nejen dětem.

Prázdniny většinou mívají omezený provoz, v létě se většina věnuje spíše venkovním aktivitám než čtením, děti se střídají na táborech, na dovolených a u babiček. Proto ani knihovna nepořádá žádné akce. Jen si děti průběžně namalovaly své bubáčky, které vyráběly v červnu z papírové hmoty.

Propagace čtení a získávání čtenářů z řad nejmladších by mělo být hlavním posláním zákládních knihoven. Naše knihovna mimo jiné podporuje myšlenku projektu Celé Česko čte dětem a připojila se tak i k letošnímu 1. Mezinárodnímu týdnu čtení dětem akcí Přečti mi aspoň kousek. 7. června se tak v naší knihovně opět četlo. Tentokrát ale nečetla paní knihovnice. Děti si přinesly oblíbené knížky z domu a přečetly ostatním krátkou ukázku. Kdo knížku zapomněl, vybral si ke čtení některou z fondu knihovny.
O týden později přišly na řadu oblíbené jazykohrátky. Tentokrát se psal příběh na vybraná slova za pomocí knížky 24 her pro celou rodinu.
Aby se i tvořivost v červnu neopomněla, přišla na řadu vyrobená papírová hmota, a způsobem patláma matláma se zrodilo několikero bubáků. Zatím jen polotovarů, které musí důkladně vyschnout.
Poslední červnový den dostaly děti ve škole vysvědčení a začaly jim prázdniny. Většina přesto přišla do knihovny. Čekalo nás vyhodnocení celoroční soutěže O nejlepšího čtenáře. Hlavní cenou byly knížky od sponzorů, ale nakonec si drobnou cenu útěchy odnesl každý, kdo přečetl alespoň jednu knížku. A protože si kluci vybrali pistolky s přísavkovými náboji, proměnila se knihovna v saloon na divokém západě s přestřelkou pistolníků.

Protože bavlnek díky sponzorskému daru máme v knihovně opravdu hodně, pustili jsme se v květnu do další zkoušky zručnosti. Na programu bylo seznámení s výrobou náramků přátelství. Určitě si na ně maminky dnešních dětí vzpomenou. A je to z mála rukodělných věcí, které jsou stále v módě.
Když nám část starších dětí odjela na školu v přírodě, mohly se ty mladší zabavit u barviček window color. Drobné obrázky nám zdobí okna knihovny.

I přes dvojnásobný výdej přihlášek se nakonec našlo jen 7 odvážlivců, kteří v pátek 1. dubna v 17 hodin čekali, až se jim otevřou dveře knihovny pro první společné nocování. Aprílový žert, že se spaní ruší, paní knihovnici nevyšel, všechny děti ho hned prokoukly. Naopak, během celého večera se jim několikrát povedlo napálit mně. Na úvod dostaly školní dítka tajnou šifru, kterou musely rozluštit, aby mohl program začít. Nakonec se všem podařilo vyluštit, že NOC S ANDERSENEM A VÁCLAVEM ČTVRTKEM ZAČÍNÁ.

Krátce jsme si řekli, proč v knihovně vlastně spíme, připomněli jsme si pana Andersena i Václava Čtvrtka s jeho nejznámějšími postavičkami. A už tu bylo první čtení z Pařezové chaloupky o tom, jak Křemílek s Vochomůrkou otvírali studánku. A protože se navzdory předpovědi počasí udělalo venku hezky, šli jsme společně najít pramen se studánkou našeho potůčku.

Inspirování jarem i dubovým mužíčkem jsme si podle edice Topp udělali jarní skřítky, kteří se všem povedli.

Pak už byla většina dětí hladová, následovala tedy večere v podobě párků a rohlíků, čaj nesměl chybět, ten není nikde tak dobrý, jako v knihovně.

Následovalo dočasné zklidnění u pexesa a kvarteta, aby se následně všichni rozdováděli u hádání pohádkových bytostí. Čas rychle uběhl až do desáté hodiny, kdy někteří ze spáčů prosazovali, že se už půjde spát. Moc jsem tomu nevěřila, ale v rychlosti se tedy poklidila knihovna a nachystaly se spací místečka. Ty zodpovědnější jsem posadila na chvíli k chatu, aby pozdravili zbytek Andersenovských spáčů. Následoval příběh z knížky Erilian, město čarodějů. Nikdo samozřejmě neusl, naopak se jim dostalo nové energie, a tak se hádaly tajemné předměty zakryté pod plachtou, zkoušela se pozornost, měnily se věci v místnosti, zda-li je soutěžící objeví, hledalo se jméno našeho vodníka Čepečka, zpívalo a tancovalo až do půlnoci. Po krátkém občerstvení od jedné z maminek spících dětí už proběhla jen polštářová válka a zavelelo se do spacáků. S pomocí ukázek od Miloše Kratochvíla postupně všechny děti upadly do říše snů. Ve dvě hodiny v noci už se ozýval chrupot a občasné mluvení ze spánku.

Ráno po snídani se akce zhodnotila, udělalo se společné foto a se zvoláním „ahoj za rok“ jsme se všichni rozešli do svých domovů.

Děkuji obci za financování večeře, maminkách za další občerstvení, paní Tesárkové za morální podporu a samozřejmě knihovnicím z BBB knihovny nejen za krásné pohlednice, ale především, že tuhle krásnou akci vymyslely a podělily se s ostatními.

Andersen v číslech:
7 dětí od 4 do 12 let
2 dospělí
snědlo se 24 nožiček párků, 20 rohlíků, 15 makových koláčů, 2 talíře pečiva z listového těsta, 2 talíře domácích perníčků, pytlík brambůrek a nepočítaně bonbónů
vypilo se 7 litrů čaje a dva litry sodovky
četly se ukázky ze 6 knížek

Aby jsme si v dubnu připomněli i Velikonoce, dekorovali jsme za pomocí bavlnek vyfouklá vajíčka. Někdo má dostatek trpělivosti a šikovné prstíčky, a tak se mu kraslice povedla, jiní si trpělivost musí ještě cvičit, ale bavilo to všechny děti.

Březen po dlouhou dobu patřil knize, později, v letech nedávných ho vystřídal internet a nyní se to snad ustálilo na "březen - měsíc čtenářů". Čteme totiž všichni, i ti, co dávají přednost jiným mediím. Městská knihovna v Prostějově uspořádala pro knihovníky z okresu školení na téma Fenomén Facebook, jejímž cílem bylo motivovat i menší knihovny k využití této rozšiřené internetové sociální sítě. Naše knihovna byla pochválena, že své stránky na FB měla mezi prvními na okrese.

V naší knihovně se v březnu opět vyrábělo. K MDŽ mohly děti svým maminkám vyrobit skládanou origami kytičku, na kterou se využilo starých, poničených knih. V posledním týdnu se dělaly malé jehelníčky. Nejen že si tak děti vyzkoušely práci i s jiným materiálem, než je papír, ale jehelníčky zároveň využijí při šití panenek pro Unicef, které je plánovano na další měsíce.
Poslední březnový den byla paní knihovnice ve škole v Brodku u Prostějova, kde měla besedu s žáky druhé třídy o knihách a knihovnách.

V měsíci únor byla hlavní akcí výstava kuchařských knih ze soukromých fondů paní knihovnice. Čtenářky měly možnost načerpat inspiraci, i si popovídat o oblíbených receptech a převážná většina z nich toho využila.
Děti v únoru psaly vlastní příběhy na vylosovaná slova. Bylo hodně poznat, kdo má bohatou fantazii a hodně čte a kdo spíše tráví čas před televizní obrazovkou. Ve výtvarné dílničce si pak mohly udělat obrázky z lékařských špachtlí a ubrousků.
 

V lednu v naší knihovně proběhl turnaj v Člověče, nezlob se! Byť je to snad nejznámější a nejhranější desková hra, mnoha dětem chyběla trpělivost a často se ozývaly protesty proti vyhozené figurce.
Následující akcí byl slovní fotbal , ale to už se objevila chřipka a dětských návštěvníků začlo ubývat.